Parcela versus díl půdního bloku

DPB nebo parcela, jaký je v tom rozdíl? Lze mít na jednom DPB více plodin?

V aplikaci CleverFarm pracujeme s termíny parcela a díl půdního bloku (DPB). Co přesně jednotlivé termíny pro nás znamenají?

Díly půdních bloků jsou stahovány z LPISu při vytváření aplikace a nad jednotlivými DPB jsou vytvořeny parcely. Pokud jste v LPISu měli parcely geometricky již vytvořeny, do aplikace CleverFarm jsme vám je importovali. Při vytvoření aplikace mohly nastat dvě varianty:

  1. V LPISu jste neměli zakreslené parcely geometricky, tedy byly přetaženy DPB a nad nimi 1:1 vznikly parcely.
  2. V LPISu jste měli zakresleny parcely geometricky a tyto parcely vám rovnou byly vytvořeny i u nás v aplikaci.

V naší aplikaci je nutné dodržovat zásadu „Co parcela, to jedna plodina“, pokud na jednom DPB chcete pěstovat 2 plodiny, již v LPIS musí dojít k rozdělení na dvě parcely. Pokud chcete docílit změny dílu půdního bloku ‒ zmenšení, zvětšení či odebrání, to se se vždy řeší aktualizací DPB podle registru LPIS. Tyto změny musí být nejdříve evidované v LPISu, abychom je posléze mohli přenést do naší aplikace. 

Na rozdíl od některých jiných aplikací včetně Portálu farmáře nám nestačí znát pouze výměru jednotlivých parcel, ale potřebujeme znát její geometrii. Umožňuje nám to automatizaci některých hlídacích procesů u nitrátové směrnice či přípravků na ochranu rostlin. Díky zakreslení jednotlivých parcel je možné automaticky načítat odečty od hranice dle omezení POR či odečítat od geometrie vodních toků, které máme k dispozici, a tak odečítat pouze v těch částech parcely, kde je to nutné. 

Geometrie je nepostradatelná i pro práci se satelitními daty, které poskytujeme ( Management zóny, Monitoring, Variabilní aplikace). Všechny tyto služby pracují nad konkrétní parcelou, nikoliv celým DPB. Je to z důvodu rozdílných výsledků pro jednotlivé plodiny.